Hlas domova očima pamětníků

Oldřich Svozil po 48
“Hlas domova, ten sloužil Čechům a Slovákům a dával jim informace o tom, co se děje v komunistickém Československu. Názory, které tam psal Franta, Vašek Michl a Karel Wendt a další vyjadřovali většinou i moje názory.”
Antol Schott po 48
„Hlas domova, to byli kamarádi. Pro mne ale to byl především Vašek Michl s jeho poezíí, s jeho smyslem pro humor, literaturu a divadlo.“
J. Křepčík po 48
„Za Hlas domova – já bych dal pravou ruku. Byla to pro mne pomůcka k poučení, ale i k tomu, abych měl rád svou vlast. Lidi kteří ho dělali, kteří tam psali a obětavě pomáhali a věnovali čas, takoví lidi dnes již málo najdeš. Hlas domova byl část mého života.“
J. Kinda po 48
„Bylo to pojítko v Australii a se světem. Především ale exilové noviny. Zprávy z Čech a o Češích ve světě a spolcích tady. Vše vynikajícím způsobem redigované Frantou. Nebyly to ale jen noviny, byla to instituce.“
J. Kadaně po 48
„Byly to velmi slušné noviny, spojka pro Čechy tady a jedinečný zdroj informací o komunistickém Československu. Navíc noviny téměř nezbytné pro zdejší krajanské organizace.“
M. Kantor po 48
„Hlas domova byl zázrak. Hlas domova byl František Váňa a František Váňa byl Hlas domova. Do Hlasu domova psala celá řada vynikajících lidí, bez Františka Váňi by neměli kam psát. Hlas domova byl navíc i instituce. František Váňa byl instituce. Nejsem pisatel, ale jako občasný právní poradce jsem měl to štěstí, že jsem to vše mohl vidět z relativní blízkosti.“
M. Potůček po 48
„Především to byly politické informace o starém domově. A také pojítko mezi námi a zdejšími českými organizacemi. Já jsem tam inzeroval svoji cukrárnu od roku 1952 a díky tomu jsem poznal mnoho Čechů a Slováků“
Antonín Urban po 48
„Vzletně řečeno, byl to pro mne ´pramen čerstvé vody´. Exilové noviny – zcela samozřejmě, ale Michlův hluboký zájem o literaturu a umění s jeho vynikající poezií, živilo a udržovalo můj zájem o českou kulturu.“
M. Hájek po 48
„Hlas Domova byl pro mne vítaným pomocníkem a velice dobrým zdrojem zpráv z Československa, rád jsem četl příspěvky od Michla a Wendta - víceméně to byla naše spojka s naší společností v Australii a s děním doma. Myslím, že nás Hlas domova celkem velmi dobře representoval a vyjadřoval náš postoj, bez velkého rámusu, klidně.“
George Soukup po 48
„Hlas domova byly krajanské noviny, které udržovaly svými podrobnými informacemi spojení s domovem a pro mne osobně i udržení češtiny“
M. Čechová po 68
„Hlas domova byli noviny exulantů. Konec. Tečka a hotovo“.
J. Kovaříček po 68
„Hlas domova tu dobře sloužil poúnorovým exulantům a i pro nás čerstvé emigranty se stal důležitým pojítkem. Jednalo se o dvě odlišné generace, každá vyrostla v jiných podmínkách a někdy docházelo k pochopitelným nedorozuměním.Hlas domova pomáhal tuto rozdílnost překonávat. V tom byla jeho velká zásluha.“
Václav Starý, po 68
"Hlas domova spojoval Čechy a Slováky kolem světa, byl známý a citovaný v exilových kruzích v Evropě a v USA. Byl to hlas poúnorového exilu, byl ale otevřen i dalším myšlenkovým proudům. Snažil se o politickou rovnováhu exilu a rovnováhu mezi vlnami emigrace.
I. Kolařík po 68
“Hlas domova byl velice dobrý časopis, jediný dobrý časopis v Australii, který odrážel profesionální nadšení vydavetele Františka Váni. Ačkoliv byl protikomunistický, nebyl slepě antikomunistický, byl demokraticky vyvážený. Byl to rovněž obsahově zajímavý časopis. Vedle politických zpráv a úvah otiskoval i literárně zaměřené články a poezii, kulturní zprávy a vzkutku vynikající sportovní zprávy. Jako takový byl Hlas domova důležitým pojítkem s nesvobodnou domovinou.”
"M.Hemala po 68
„Byl to jeden z nejlepších exilových časopisů který vycházel – bylo to pojítko mezi Čechy nejen tady, ale i ve světě.“Tento scela náhodně vybraný a seřazený “výzkum veřejného mínění” mezi “pamětníky” a spolupracovníky Hlasu domova – snad alespoň trochu napovídá něco o tom, co Hlas domova pro exil v Austrálii znamenal.